Recent Posts

neděle 15. listopadu 2009

15.11.

Pokus vyfotit odraz v bublině se mi trochu zvrtnul...a vylezl z toho takovej nepovedenej autoportrét:oD

sobota 14. listopadu 2009

14.11

Dneska je všechno špatně! Nezbejvá než doufat, že zítra bude líp.

pátek 13. listopadu 2009

13.11.

To jsou ale oči vyvalenky co?

čtvrtek 12. listopadu 2009

12.11.

To pořád od někoho poslouchám, jak je ta naše Verča vážná...a ona je při tom takovej malej diblík:o)

středa 11. listopadu 2009

11.11.

Podívej se maminko, jak se mi ty bubliny povedly!!!

úterý 10. listopadu 2009

10.11.

Ve čtyři jsem si přišla pro Bětku na malování. Jako vždy seděla, malovala a odmítala jít domů. Přišla holčička, vytrhla jí fixu z ruky a povídá: ,,Já už musím jít domu, tak mi tu fixu vrať! Však si můžeš malovat fixami doma!" No, nemůže. Má je zakázaný. A nejen kvůli mimoušům, ale i kvůli tomu, že s nima čmárala po zdi...no a taky nám učitelka říkala, že fixy nejsou pro děti vhodný, ať radějc malujou jenom pastelkami, a tak se tím řídím. 

Chudák Bětka z toho byla taková celá smutná. A tak jsem polevila. Zašli jsem do papírnictví a koupili kouzelný fixy. Však si je za ty svoje sportovní výkony z poslední dní zaslouží...tak jsem zvědavá, co u nás přijde k úhoně. Co asi děti pomalujou.

pondělí 9. listopadu 2009

9.11.

Po příchodu do čekárny u pani doktorky už nejsou děti vykulený. Už nekoukaj zvědavě kde to jsou a co se bude dít. Už vědí. A tak se rovnou hrnou k bednám s hračkama, do skříňky s letáčkama či do škvíry za přebalovacím pultem, kde je přece tak príma schovka.

Bětka dostala přeočkování žloutenky (a zejtra maže po třech týdnech do školky...hurááá), Otíček je už v pořádku. Za to Verča málem vyfasovala antibiotika, ale ještě jsem to nějak usmlouvala. Počkáme do pátku a pak se uvidí.

neděle 8. listopadu 2009

8.11.

Velká Kunratická!

Tak Bětka má za sebou svojí první Velkou Kunratickou! Jsem na ní nesmírně hrdá! Zvládla to naprosto bravurně. Bylo vidět, že závodní atmosféra se jí líbí. 370 metrový okruh lesem proběhla na jedničku. No rozhodně to celé zvládla mnohem líp než já focení. Tak jsem se starala o to, aby Bětka byla připravená, rozcvičená, aby znala trasu, aby byla včas na startu...až jsem zanedbala nastavení foťáku a všechny fotky z běhu mám naprosto rozmazaný. Na konci jsem se bála, aby mi Bětka neprochladla, a tak jsem si jí ani nevyfotila s číslem a diplomem...je to se mnou čím dál tím horší. Takže tahle jediná použitelná fotka je z mačkanice na startu. Bětka na ní vypadá zaraženě, ale opravdu se jinak celou dobu smála a byla spokojená.

Další den ráno se Bětuška ptala jestli může zase jít na ty závody:o)

(No a já taky běžela. Takže jsem se zase přiblížila o jeden start veteránkám. Už mi jich chybí jenom...no jenom asi dvacet:o)) 

sobota 7. listopadu 2009

7.11.

Připravujeme se na zítřek. Tak jsem zvědavá jak to všechno dopadne. Jak asi Bětka zvládne svojí první Velkou Kunratickou....a co já? Přežiju dva skoky přes potok ve zdraví? Nebo budu zase celý příští týden marodit?

pátek 6. listopadu 2009

6.11.

Verče s Otíkem zase slezl kašel na průdušky. Fakt nevim čím to je, ale jat ty moje děti trochu zakašlej, tak to maj hned na průduškách. Takže zase dejcháme berodual, odsáváme nudle, kapeme do nosu...prostě už je to tu zase, ale tentokrát jen u dvojčat! Bětka se statečně drží. Tož doufám, že to ustojí a nerozšíří naší soukromou marodku.

čtvrtek 5. listopadu 2009

5.11

Bětka stále nechodí do školky. Bojim se, že by se nakazila spálovou angínou, která tam řádí. Ale domluvila jsem se s paní učitelkou a přivedla Bětku na plavání. A páč jsem musela čekat až skončí, abych si jí zase odvedla, šla jsem do "čummístnosti" šmírovat jak to naší holce jde. A jde jí to naprosto báječně! Myslela jsem, že se plavčice budou s dětma plácat v rohu na mělké části bazénu a ono prdlajs! Děti plavaly bazény jeden za druhým. No makačka to pro ně musí být příšerná. A Bětka se celou dobu tvářila děsně spokojeně, chvílema byla vyloženě vyřehtaná. Tohle má po mně, když jsem spokojená, tak se taky začnu řehnit na celý kolo bez ohledu na to, kde se zrovna nacházím. Jednou jsem si takhle v tramvaji vyposlechla něco o mladejch a drogách...no kdo by všímavé pani vysvětloval, že mám prostě jenom z něčeho radost, že.

A na závěr si Bětka švihla několik temp naprosto bez jakékoliv plavací pomůcky!!! Ona je prostě děsně šikovná (po mamince samozřejmě)

středa 4. listopadu 2009

4.11.

Eh, to je ale zmatená fotka.

úterý 3. listopadu 2009

3.11.

Tak jsem se konečně dovolala do školky. Mají tam 18 případů spálové angíny, jednu spálu a jednu mononukleózu! Takže děkuji pěkně, tyhle nemoci si nechte a Bětka si prodlužuje soukromé prázdniny o další týden! (Jsem zvědavá jestli to moje duševní zdraví přežije bez úhony)

pondělí 2. listopadu 2009

2.11

Je to neuvěřitelný, ale auto je opravený. Díky díky moc pane opraváři ze Škrdlovic (ach ta moje paměť na jména). V devět večer zavolal Marek, že stojí s naloženym autem před barákem a ať jdu nosit...no to mám za to, že jsem po dlouhý době nevytuhla s dětma:o)

neděle 1. listopadu 2009

1.11.

Tak a je tu konec efefáckýho srazu. Máme zabaleno, naloženo, jsme rozloučení, tak ještě sjedem vyfotit hrochy a mažem domů...ovšem člověk míní, auto mění. Při pokusu o nastarnování se ozval pouze prapodivný zvuk. Hrochy jsem si došla vyfotit pěšky a cestou zpátky doufala, že auto již bude díky vydatné pomoci místních obyvatel zprovozněno. Nebylo...a jen tak nebude. Máme natržený jakýsi řemen. 

A tak jsme se museli rozdělit. Marek s Otíkem jel autem s Dib a já s Verčou a Bětkou drncala vlakem. A tak jsme závěr srazu měli trochu dobrodružnější...ale mě se nakonec i to líbilo. Vlakem už jsem nejela docela dlouho a konečně bylo dost klidu a času popovídat si s Bětkou. Je to neuvěřitelné jak už je to velká holka...ale ty její hlody mě budou asi dostávat do kolen ještě hodně dlouho:o)

A na závěr díky všem za naprosto úžasnej efefáckej sraz!