Recent Posts

čtvrtek 29. srpna 2013

Kritický pohled mojí maminky.

Je zajímavé jak stejnou věc vidí každý jinak. Nedávno jsem se ocitla v situaci, kdy moje maminka vykládala všem přítomným jak mám úžasného muže:
,, Marek je skvělej! Vstane v pět ráno a jede na ryby, pak uvaří oběd a na konec ještě vypleje zahradu! A Jana, ta si celej den jenom čte knížku!"
Mno ano, souhlasím, že můj muž je naprosto skvělý. Nicméně ten zbytek proběhl poněkud jinak.
Celý maminkou popisovaný den byl sobotní a udál se u nás na chalupě, kam jsme přijeli již v pátek večer. Bětka byla tou dobou s babičkou v Řecku, a tak jsme její prázdné místo v autě zaplnili bratrem. Maminka se nám do vozu nevešla, a tak bylo rozhodnuto, že přijede v sobotu dopoledne vlakem do nedalekých Rokycan, kde si ji vyzvedneme.

Vstane v pět ráno a jede na ryby....
V sobotu ráno (snad už bylo ráno, já nevim, venku byla ještě naprostá tma!!!) mě probudilo dloooouhéééé zvonění budíku. Přehodila jsem si přes hlavu všechny polštáře, co byly po ruce a v duchu nadávala na Marka, že si spletl hodiny a nastavil budík na strašně brzo. (Proč si proboha vůbec v sobotu nastavuje budíka!!!). Marek se ani nehnul. Začla jsem s ním lomcovat. Nic...až pak najednou vyskočil, zamáčkl budík, a někam odešel. Omdlela jsem během pikosekundy a probrala se až jako normální člověk. Tedy ve dne. Marek nikde!
Aha! To on šel asi na ryby. No super! Takže je někde v trapu. S mobilem (minulej tejden jsem si NĚKDE na chalupě zapomněla svůj telefon). Takže se neprozvonim, abych našla ten svůj. Našim autem...takže maminka, pro kterou mám za chvíli jet na nádraží má smůlu (autobus je zde o víkendu pojem zcela neznámý, bez auta se neobejdete). To jsem ráda, že mi to alespoň oznámil předem!!!
(Vše dopadlo dobře. Našla jsem telefon a mamince ujel vlak, takže se Marek stihl vrátit z ryb...)

...pak uvaří oběd...
Tím obědem byl v Rokycanech kupovaný hotový takos, který jsem platila já! (Po obědě jsme šli do muzea na interaktivní výstavu...hádejte, kdo zjistil, že se ta výstava koná...cha...Marek ani nevěděl, kde je v Rokycanech muzeum)

...a na konec ještě vypleje zahradu!
ano, přiznávám, večer vyplel asi jeden metr čtverečný mezi malinama (neptejte se mě proč). Zatím co já jsem vezla bratra a maminku do chovatelské stanice morčat (snad nemusim vysvětlovat, kdo celé hodiny zjišťoval na internetu, kde taková stanice vůbec je, a kdo celou tu slavnou návštěvu vyřídil a zařídil). Morčátko jsme nevybrali...tedy bratr si vybral a maminka mu ho zakázala, že jí se nelíbí (celý týden před tím do mě prosím pěkně hučela, že je důležité, aby si to morče vybral bratr a aby se líbilo hlavně jemu!)

 A Jana, ta si celej den jenom čte knížku!
Ano! Jak jinak! Před odjezdem k morčatům jsme měli čas celou půlhodinu a tak jsem si dovolila vytáhnout knihu...no a on se z toho stal celý den!

Je opravu zajímavý jak jednu věc vidí každý jinak. No...důležité je, že se máme všichni rádi (ale příště snad radši nechám mámu na tom nádraží:o))