Moje maminka se rozhodla, že mi jako svatební dar zaplatí operaci křečových žil. Nejdřív jsem protestovala, že se jedná o záležitost opravdu drahou a nad naše finanční možnosti. Mamka si ale stála za svým. Prohlásila, že už si všechno zjistila a že na svatbu půjdu s krásnou nohou a bez bolestí. Tak jsem změnila zdravotní pojišťovnu, mamka mě objednala na vstupní prohlídku, dala mi na ní peníze a pohlídala mi děti!
Na Václaváku jsem si chvíli zahrála na Otíka, neb mi dělalo trochu problém nalézt ten správný výlez z metra. Jen ty sluchátka mi chyběly:o)
Po příchodu do kliniky mi sestřička založila kartu a poslala mě do čekárny...která mi vyrazila dech! (Chtěla jsem jí vyfotit, ale všimla jsem si, že sestřička sleduje vše na monitoru, tak jsem se bála vytáhnout foťák) Takhle si představuju vstupní halu v honosném domě nějaké staré hraběnky. Stačilo by jenom vyměnit barevné moderní obrazy za velké tmavé obrazy ctěných předků a rozmístit pár zažloutlých fotografií na krbovou římsu. Pak už by nic nebránilo mojí představě o staré, elegantně oblečené paní, sedící ve velké kožené sedačce a poslouchající jak vnučka v nazdobených růžových šatičkách hraje na klavír.
Místo toho jsem pod kýčovitým pozlaceným lustrem o třiceti svících seděla já! V sálových fotbalových botech, džínech poděděných po poněkud menší a štíhlejší kamarádce a se sportovním baťohem přes jedno rameno. Nic se do téhle místnosti nehodí míň jak já!
Doktorka byla milá, příjemná, všechno mi naprosto úžasně vysvětlila.
A výsledek? Chci-li mít nohu krásnou, bez křečových žil a bez bolestí musim zaplatit částku, kterou nemám a jen tak mít nebudu:o(
Takže místo na nový objektiv začínám šetřit na novou nohu:o)
1 komentářů:
Ty, teto, zkusím se ti poptat, jak by cenově vypadala taková operace tady u nás. Máme tu centrum žilní chirurgie a celkem vyhlášené.... Co ty na to? ;o)
Okomentovat