Týden marodění

Minulý týden jsme byli zavření doma. Bětka byla nemocná, Verča měla kašel, Otík byl zdravej a domácím vězením zpruzenej. V polovině týdne jsem se k dětem přidala i já. Nemohla jsem dýchat, při každém nádechu mě zabolelo na plicích. Ovšem tou dobou už nemocnym dětem otrnulo a zdravý Otík už se silně nudil. Takže o zážitky bylo postaráno:

Šla jsem se podívat co dělaj děti v pokojíku. A tam se na zemi válela madrace z horní postele, na tom několik prken z roštu. Nahoře seděli OtoVerou, nožičky v tý vylámaný díře a spokojeně si  jimi pohupovali. Tak jsem houkla co to jako je! A Otík se otočil a s klidnou tváří mi povídá: No pece pauník mami!

Otík se vyčůral do nočníku, pak si v tom namáčel prst a maloval na zeď  V kuchyni vysypali na zem strouhanku a malovali si do ní

Slyšim řev, tak se jdu podívat co se děje. Najdu Otíka sedícího na nočníku, na hlavě má stupátko co máme před záchodem, a okolo krku dětský prkýnko...řval, protože to prkýnko nešlo dolů...a fakt nešlo, už jsem přemejšlela kam se jako jezdí s takovejma případama (na pohotovost?), ale nakonec hrubá síla zvítězila

Otík pomaloval pračku fixou, pak se svlékl a snažil se tu fixu z pračky umejt vlastním tělem.

Verča zásadně maluje okolo papíru. Takže po její výtvarné činnosti máme počmáraný celý stůl, za to papír je zcela nedotčen.

A spoustu dalších příhod už jsem zapomněla:o) 

Včera šla Bětka konečně do školky a mě se nesmírně ulevilo. Tedy až do doby, než jsem si na nástěnce ve školce přečetla, že jsou příští týden jarní prázdniny! To zas bude humorných historek. Jen doufám, že to přežiju:o)