Milý Ježíšku,
moc ti děkuji za všechny ty krásné dárečky, kterými jsi podaroval členy naší rodiny. To dětské jééé, jůůů a mamíííí koukééééj. Ty dětské zářící oči a rychle se míhající a papír trhající malinkaté ručičky. To nadšení z každého dárku, ať už se jedná o vysněnou hračku či ponožky. To je tak krásné. A za to ti děkuji.
Celý večer proběhl celkem klidně, v příjemné a přátelské atmosféře. Z dětí vyzařovalo nadšení a spokojenost. Nekřičely, nervaly se, nehádaly se o každou drobnost...a pokud ano, tak rozhodně mnohem méně než je u nich obvyklé za normálních okolností. Možná to bylo tou atmosférou, možná tím, že jsme trávili štědrý večer na návštěvě u babičky. Ať tak nebo tak, až na několik šermířských soubojů, boxerských zápasů a pár pokusů proskočit z netrpělivosti zavřené dveře, se v podstatě nic vzrušujícího nedělo. A za to ti děkuji.
Časový harmonogram jsme dokázali dodržet téměř dokonale. Pravda, příprava všech našich slavnostních dobrůtek se nám malinko protáhla. Výběr ubrusu také trval trošičku déle, než bylo původně v plánu. Navléknout dvě malé rozjívené děti do slavnostního obleční bylo malounko náročnější nejen časově, ale i fyzicky. Mám pocit, že s chobotnicema bych měla větší úspěch. Naše starší děti se do připraveného oblečení také zrovna nehrnuly. Ve chvíli, kdy jsme se chystali zasednout, samozřejmě přijel na návštěvu strýc... Jak říkám, časový harmonogram jsme zvládli dodržet téměř dokonale. Zpoždění dvě a půl hodiny je dle mého názoru ještě v normě:o)
Stomeček jsme měli opravdu krásný. Předpokládám, že na žádné jiné návštěvě jsi neviděl tolik různorodých ozdob na jednom stromku:o) Jistě jsi na první pohled poznal s jak velkým nadšením děti stromeček zdobily. A těch dárečků co jsi nám pod nim nechal! To si někteří snad ani nezasloužili. Nadšení se setkalo s naprosto každým rozbaleným překvapením. Ať už se jednalo o vysněnou hračku či třeba jen ponožky. Bětuška byla naprosto spokojená, žes rozluštil její dopis a obdaroval ji veselou pavoučicí (hned společnými silami počmárali dlaždičky v kuchyni:o)) Verunka s blaženým výrazem ve tváři áchala nad knížkmi i koníky. Otík nevěděl jestli rychle stavět autodráhu nebo jezdit s velkým autem.
Jak říkám, všechny dárky byly úžasné a moc ti za ně děkujeme. Jen tedy tu tělesnou teplotu blížící se čtyřem desítkám stupňů, co jsi nadělil Verunce, tu si pro příště nech. O tu opravdu nestojíme a Verunka ze všech nejmíň. Je z tohoto dárku natolik vyřízená, že nemá ani sílu otáčet stránky ve své nové knížce.
A tak se s tebou náš milý Ježíšku pro tento rok loučím a už se těším až se uvidíme na oslavě tvých dalších narozenin. Slibuji, že budem všichni šikovnější a rozumnější...a že budeme umět víc koled než jen Ježíšku panáčku:o)
0 komentářů:
Okomentovat