Náš první manželský den začal nádherně! Ráno jsem otevřela oči sama od sebe! A všude bylo ticho! Nikdo mi neskákal po hlavě. Nebylo slyšet žádné "mamííí" ve vysokých tóninách. Žádný řev, třískání dveřma, žádné hlasité rány ani dožadování se snídaně. Poprvé co máme děti, se nám je podařilo udat na noc babičce! Naše první manželské ráno bylo i první bezdětné!
Ale abych se necítila osamocená, přišla mi navštívit každoměsíční ženská návštěva. Přivalila si to ke mě naprosto nečekaně a mimo harmonogram. Ani nezaklepala a nezeptala se jestli jí tu chci...a já jí tu teda v žádném případě nechtěla! Mrchu jednu! Její příchod mě pěkně naštval. Za to Marek byl spokojený, neb to znamenalo, že má klid a může si vyspávat až do pozdního odpoledne:o) (Tohle se opravdu může stát jenom mně!)
A tak ten náš první den pod společným jménem uběhl pěkně v poklidu...než jsme si došli pro ty naše raubíře...
0 komentářů:
Okomentovat