Recent Posts

sobota 28. dubna 2012

PPP

Je to zhruba rok co jsem se smála, že nemůžu nikdy s žádným svým dítětem jít k psychologovi. Co by mi jako řek? No to víte, geny jsou geny, ty člověk klackem neumlátí?

Ale jak už jsem tu psala, dostali jsme doporučení od paní učitelky navštívit s Otíkem pedagogicko-psychologickou poradnu. Tož poslechla jsem a v pátek třináctého šoupla do školky pouze Verču (prvně v životě tam i spala!) a s Otíkem se vydala směr psycholožka.

Synáček byl úžasný. Celou dobu na něm bylo vidět jak si svojí maminku, kterou má zcela výjimečně jen pro sebe, naprosto užívá. Krom toho jsme vystřídali všechny možné druhy MHD, takže k vrcholu jeho blaha jistě scházelo jen velmi málo:o)

Paní psycholožka byla velmi příjemná a já povídala a povídala a povídala...a závěr? ,,On je Otík asi dost po Vás, že?"





1x7, 2x4

Ne nebojte se! To není příklad z matematiky a nikdo vás nebude zkoušet:o) To je souhrn našich dětí. Tedy jinak řečeno: na začátku dubna oslavily naše děti další výročí svého narození. Bětka sedmé, dvojčata čtvrté.
Přípravy byly poněkud zmatené. Chtěla jsem vyzkoušet nový recept na dort...a tak jsem se ještě brzo ráno v den oslav pouštěla do nového dortu, tentokrát dle již osvědčeného receptu, neb můj původní cukrářský výrobek do rána zkameněl:o) Dalším nedostatkem byly poněkud zapomenuté dortové svíčky. A tak se naše potomstvo muselo spokojit s narychlo uplácaným dortem a jednou velkou (vánoční) svíčkou uprostřed...no já vím, jako vzorná hospodyňka jsem se rozhodně neprojevila, ale děti už jsou naštěstí na svojí matku zvyklé a tak jim to bylo celkem jedno a svůj slavný den si řádně užily.




čtvrtek 19. dubna 2012

Komentář

Poslední dobou mi nejdou psát komentáře u ostatních blogařek. Tudíž kopíruji sem....schválně jestli dotyčná pozná, že je to pod její příspěvek:o)

Supéééér!!!!  Taky unikám! Za...tři...dva...jedna...téééééď!!! PS: kdybych se již neozvala bloudím někde po lese se sluchátky na uších. To jest tak, když se někdo v mém věku dá na nový sport:o) PS2: vysvětlení: odjíždím na soustředění s radioorienťákem! Pokud přežiji jistě se pak na svém blogu dosti vyřádím:o) PS3: já se chci taky příště takhle fotit ve vláčku. Prosím prosím, slibuji ,že se přikrčím a nebudu vyčnívat. PS4: už tu fakt nejsem a unikám PS5: sledujte večerní zprávy...pokud tam bude vyhlášeno celostátní pátrání po osobě bloudící po lese, majíc na hlavě ohromná sluchadla a v ruce podivnou věc s velkou anténou, jsem to já!

pondělí 9. dubna 2012

Přání

PŘEJI VŠEM KRÁSNÉ VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ!

neděle 8. dubna 2012

NE-RA-DIT!!!

Asi si budu muset vylepit na čelo cedulku: PROSÍM NERADIT!!!!

Momentálně neprocházím úplně jednoduchým životním obdobím. (Vlastně se mi chce na plnou hubu napsat, že jsem v prdeli, ale jsem slušně vychovaná:o))

A tak kamkoliv vlezu, najde se někdo, kdo má potřebu chrlit na mě sice dobře míněné, leč zcela nevyžádané rady. O tom jak mám svůj život žít, co mám dělat, co mi pomůže a jak takovou situaci vyřešil on. Děkuji pěkně. Je opravdu milé, že tolika lidem ležim na srdci, ale svoje rady si strčte za klobouk. Já o ně opravdu nestojim.

Mým hlavním problémem je mé sebevědomí, které sedmiletou rodičovskou dovolenou dostalo natolik na frak, že si zabalilo svůj skrovný batůžek a odešlo jinam a to neznámo kam. Silně pochybuju, že ho vaše rady přesvědčí, aby se vrátilo zpět na adresu svého trvalého bydliště.

Nemyslím si, že bych se po vašich přednáškách měla radši.

Zvláštní je, že přitahuju rady i lidí zcela neznámých. A tak nebylo a není vyjímkou, že se například při čekání na autobus dozvím, že můj kočár na dvojčata je zcela nevhodný, že mám to řvoucí dítě uklidnit, že mám všechny tři naráz vodit za ruku, koupit jim čokoládičku, nasadit chlapečkovi čepici a tak podobně.

Světe div se, nejsem úplný blbeček, který před odchodem z bytu potřebuje poradit, aby si zavázal boty...a tak PROSÍM NERADIT!!!!