24.12.

Tak a je to tady. Dnes budou ukončeny Bětčiny každodenní dotazy:  za jak dlouho přijde Ježíšek?Kterejma mě trápí již více jak měsíc:o) Mám naplánovaný program, abych dětem ukrátila čekání na večer. Takže budou hry, a malé soutěže a pokud to vyjde, tak pujdem ven ozdobit stromeček pro ptáčky. 

Po příchodu k babičce celá nadčená ukazuju mimoušům stromeček...a nic. Absolutní nezájem! Teprve po nějaké době Otík zjišťuje, že na té píchavé zelené věci je i něco dobrého na zub:

A není to jen tak něco. Však to jsou ty perníčky co i on sám pomáhal zdobit. Jen těchto ozdob nemáme zrovna mnoho, neb jsem nestíhala dětem jejich výtvory odebírat dřív než si je ony strčily do pusy...zejména Verča byla v tomto případě super rychlá.o)

Stromeček zdobila včera Bětka (s malou, ale opravdu malou pomocí mého desetiletého bratra) a při svém nadšení na něj věšela vše co se jí dostalo pod ruku...a tak jsem pár věcí nenápadně sundavala. Např. tkanička do boty mi nepřišla jako vhodná vánoční ozdoba:o) 

Z naplánovaného programu nakonec nebylo nic. Bětka s Ondrou byli tak strašně rozdivočení a netrpěliví, že se vůbec nedali nějak zorganizovat. Ukecala jsem je jen na pouštění svíček a lití vosku...zde mě trochu zarazilo, když v mnou odlitém kousku byla rozpoznána sedící maminka se závojem na hlavě a miminkem na klíně! Tak doufám, že ta vosková maminka nejsem já!

Tatínek se mezi tím pustil do smažení štiky: 

Jedná se o štiku tatínkem vlastnoručně ulovenou, naporcovanou, osmaženou i snězenou...to je tak, když se rybář dostane do rodiny, kde se ryby nejí.  Naštěstí má pro nás Marek pochopení a tak jsme hladovět nemuseli, neb nám osmažil i nějaký ten prasečí řízeček.

Večeře byla výborná! Všichni členové rodiny se cpali k prasknutí (i zde jsem se vrhla na fotodokumentaci, ale fotky jsou na internetu nepublikovatelné;o)) Jen Otík po chvilce přišel na to, že dělat bubu kok s ubrusem je zábavnější než žvejkat řízeček:

Netrpělivost (a zlobení) dětí se stupňovala až k nesnesitelnosti a tak bylo zazvonění zvonečku doslova vysvobozením. Starší děti využily toho, že již umí rozeznat komu který dáreček patří a tak balíčky jim určené byly v mžiku zbaveny obalů...a jásot byl veliký, Ježíšek se letos opravdu trefil.

Otík číst neumí a tak rozbaloval vše co se mu dostalo pod ruku...dodnes se u jednoho dárečku dohadujeme komu byl asi původně určen:o)

Verunka byla nejprve zmatená. Pořád ošahávala Ondrovy rozb

alené dárečky a nechápala co se děje. Pak jsem jí pomohla rozbalit její první balíček ve kterém byla krásná panenka. Verunka byla nadšená, smála se, panenku mazlila a pusinkovala...pak jí došlo co se schovává pod stromečkem v barevných papírech a že by tam mohlo být ještě něco pro ní. Panenka byla rychle odhozena a Verča se vrhla na ostatní dárečky:o)

No a z Bětky se během rozbalování stala nejprve princezna a posléze krásná víla...a i ta vytoužená plavací panenka se pod stromečkem našla!