Odjezd a odjezd

V neděli už nás čekal jen lehký trénink a odjez domů. Na Bětce už byla znát velká únava. Během ranní školy (děti dělaly každé ráno školní úkoly, než nám pan trenér postavil trať) se rozbrečela nad děsnou prkotinou. Já byla nervní, že se musím vrátit zpátky ke všem těm problémům a povinnostem a tedy i dost protivná...no prostě už to nebylo tak pohodové a klidné. Trénink byl kratší, oběd opět výborný a už nás čekalo jenom rozloučení s panem trenérem a návrat domů.

Cesta probíhala klidně až do doby, kdy jsem zabloudila!!! Už zase! Já ani domů netrefim. Zdá se, že bloudění bude teď mojí častou časovou náplní:o)

Doma mě čekalo zuřivé praní, sušení, žehlení a balení, protože Bětka hned další den ráno odjížděla na školu v přírodě! A kupodivu si s sebou nevezla tašku mokrých věcí na dosušení:o) Stihla jsem to! Dítě naložila do autobusu a jala se těšit na pět dní pouhé dvoudětnosti.