Recent Posts

sobota 12. května 2012

Ortoobuv

Poslušna lékařského doporučení, vydala jsem se s poukázkou v ruce do obchodu s ortoobuví. Za pultem mě přivítala paní s milým úsměvem, vysvětlila mi co se bude dít a já se uvelebila na židli a jala se čekat.
Tyto chvíle jsou mi vzácné a milé. Mohu vytáhnout učebnici či nějakou knihu a ponořit se do ní, aniž bych se musela obávat, že po mně tři dětské hlásky budou v tu chvíli něco chtít.
I tentokrát jsem vytáhla učebnici a jala se vtloukat do své zabedněné hlavy nějaká ta slovíčka. Ovšem nevydrželo mi to dlouho. Mnohem zajímavější bylo pro mě sledovat místní šrumec.
Čekárna spojená s recepcí se začala pomalu a v podstatě nenápadně plnit žadateli na kdejaké to ortoněco. Paní za pultem stále dokola opakoval postup na jejich získání a přitom ji neopustila ani milost ani úsměv. Každému se snažila pomoci a poradit, tak aby to dotyčnému opravdu co nejvíce vyhovovalo. Jak bylo toto prostředí jiné oproti nervózní čekárně a mračící se setře na ortopedii.
Po nějakém čase přišla do obchodu starší paní, která vyděšeně koukala kolik lidí je před ní a že prý pospíchá, musí ještě na nějaké vyšetření. A tak jsem se s ní prohodila. Paní byla spokojená a neustále mi děkovala a já si mohla dál užívat své pozorovací chvilky.
Po nějaké době se z boční chodby vynořil menší energetický pán, popadl papír, zvolal mé jméno a začal se nořit zpět do chodby. Běžela jsem za ním až do malé ordinace, kde jsem se pod jeho bedlivým pohledem bosá několikrát prošla sem a tam. Pak byly mým ctěným nohám udělány obtisky na speciální podložce. Pán pečlivě přečetl zprávu od pana doktora a začal se smát.
,,To je hrozný, oni tady dělaj z latinských slov česká. To se ani nedá číst." Povídá mi.
,,No to víte ono to na ty pacienty působí odborně a vzdělaně, pacient tomu nerozumí a o to přece jde. Ovšem obávám se, že v mém případě už panu doktorovi nepomůže sebevíc odborných výrazů, vzhledem k tomu, že mi předepsal rehabilitaci na levé koleno, poté co jsem za ním přišla s problémy v koleni pravém" odpověděla jsem.
Pán se začal smát a v klidu mi přeložil a vysvětlil celou tu odbornou zprávu. Na nohách mi názorně ukázal, kde mám co špatně a jaké vložky mi proto předepsal. Mluvil zcela věcně, nešlo o žádné plané vykecávání se a já se dozvěděla vše co jsem potřebovala.
A tak jsem si užila mnoho příjemných dopoledních chvil a nejen moje nožky, ale i duše se cítila jako v bavlnce. A pak, že to nejde!

1 komentářů:

Gabro řekl(a)...

Já to říkám stále, že všechno je to o lidech :-)