Nákupy

Je-li někdo tolik let ošklivou ropuchou jako já, nestačí mu k proměně ve spanilou princeznu ani milion polibků krásného prince. A tak musí v takovém případě nastoupit jiné, poněkud realističtější, zbraně. Tedy peníze a jejich způsob použití. Plastická operace, která by v mém případě byla nejvhodnější, je přece jenom nad naše finanční možnosti a tak nezbejvá než věřit, že šaty opravdu dělají člověka, a vyrazit na nákupy. V této oblasti lidského života jsem ovšem zcela nemožná a nepoužitelná. Koupit nějaký pěkný hadřík dětem, manželovi, babičce, tetičce, kamarádce...to bych ještě zvládla. Ale sobě! Ani náhodou. Vždycky skončím ve sportu a nebo v knihkupectví (většinou v obojím).
Potřebuji tedy dozor. Nejlépe dozor a sponzora v jednom. Tedy manžela:o) Jsme-li s Markem společně ve stejný čas na jednom místě znamená to, že veškerá naše drobotina je tam též. Což  je samo o sobě dostatečným zdrojem adrenalinu:o)

Jednu takovou návštěvu jsme absolvovali poměrně nedávno. Jezdíme do ,,našeho" obchodního centra. Tedy na Novodvorskou do Plazy. Je to kousek a velikost pro mě tak akorát (já prostě ve všech větších obchodních centrech skoro vždycky zabloudim:o) a vůbec to množství obchodů a lidí už je na mě moc)

Vběhli jsme tedy rychle do vybraného obchodu. Já okoukla nabídku, za pomoci Marka vybrala pár hadříku a zapadla do kabinky vše řádně ozkoušet. Marek v tu chvíli přebral dozor nad drobotinou snažící se splynout se stojany s oblečením (každou pikosekundu s jiným). To ovšem nebyl jeho jediný úkol. Krom dětí měl na starosti další výběr (má mnohem lepší vkus a odhad jak já) a případné vyměňování či vracení mnou již vyzkoušených věcí.

Protože jsem člověk extrémně stydlivý, vybrala jsem si krajní kabinku, co nejdál od těch obsazených zkoušejícími zákazníky. Pečlivě zahrnula závěs a začala se postupně soukat do ukázek dnešní módy. Po chvilce se jsem v těsné blízkosti zaslechla hlasy. Krom švitořivých ženských tónů, byly slyšet i dva hlasy mužské. Došlo mi, že se někdo usídlil přímo v protější kabince a má s sebou tak trochu větší množství poradců.

Ve chvíli, kdy poněkud neplánovaně došlo na zkoušku podprsenek, jsem závěs zahrnula tak pečlivě, že by ani mravenčí miminko neproklouzlo. No a samozřejmě, že přesně ve chvíli mé největší svlečenosti se závěs prudce odhrnul a za ním stojící Otík s vyvalenýma očima svým nezaměnitelným a velmi hlasitým hláskem prohlásil: ,,mamíííííí, co to dělááááš? Ty jsi celá nahatáááá?)

Tak si říkám, že příště raději zase skončím v tom knihkupectví...:o)