Hudební vystoupení

To jsme se takhle na začátku září rozhodli, že tento rok nebudou děti chodit na flétnu k soukromé učitelce (ona stejně měla v říjnu odjet na stáž do Francie), ale že je přihlásíme do místní ZUŠky. A tak jsem vyzvedla maminku s Ondrou, popadla i svojí Bětku a šlo se. U vstupních dveří jsme vybrali zvonek se jméne za kterým bylo v závorce napsáno dechy...a dostali se tak k naprosto úžasné učitelce. A taky k poznání, že jsme se měli hlásit už v červnu a ne tam slavnostně nastoupit první týden v září (no ono mi bylo divný, že ta budova zeje prázdnotou, když by přece měla dle mého praskat ve švech pod náporem nových uchazečů).

Paní učitelka mrkla na Ondru, rozhodila ruce a velmi hlasitě a důrazně prohlásila: ,,Takovej velkej kluk a flétnu? Trombón!!!"
Následovala celkem dlouhá debata, při které jsme nenápadně (maminka vytřeštila oči a jedním dechem se zeptala: ,,co to je?") zjistili o jaký že se to vlastně jedná nástroj. Ondra si zkusil zatroubit a hned na první pokus vydal zvuk a na třetí kvalitní tón (mně se na to vyloudit tón dosud vůbec nepodařilo. Občas, když se hodně snažim, tak to pod mým nátlakem vydá takový krátký zaprdlání). Vyplnili jsme přihlášky a s řádně zamotanou hlavou šli domů.

Následujících zhruba čtrnáct dní (ve ZUŠce měli samozřejmě plno, takže se čekalo jestli se uvolní pro naše děti místo) si maminka pouštěla na youtube různé skladby hrané na trombón. Nemohla se vůbec rozhodnout (,,no přece tohle nebudu doma poslouchat!" ,,Celá naše rodina je hudebně tupá, jak by ten můj kluk mohl zvládnout, tak těžkej nástroj"...). Jakmile se k ní někdo přiblížil, už mu pouštěla svoje nálezy a řešila zda na to Ondru dát či ne...

...no a výsledkem  byl tuto středu koncert na kterém se jednotlivě představili všichni žáci naší paní učitelky, tedy i náš mladý trombónista a naše flétnistka Bětka. A bylo to velmi krásné. Představili se nám různé nástroje (včetně lesního rohu!). V některých případech s malými žáčky hrál i jeden z rodičů (paní učitelka prohlásila, že trápit a stresovat nebohou Bětku vystoupením je nespravedlivé, a že tedy na příštím koncertě budu hrát taky!!! No nebudu! Jen musím té energetické pedagožce vysvětlit, že mě coby žákyni této školy vpustili do koncertního sálu jen jednou.A po mém úžasném vystoupení, už mi můj pan učitel všechny další raději zakázal a termíny koncertů mi od té doby tajil.) I paní učitelka se zapojila do vystoupení a krom různého doprovázení hráčů a účasti ve flétnovém souboru, nám zahrála jednu skladbu na tubu.

Tento příjemný zážitek mě jen utvrdil v tom, že jsme se rozhodli správně, a že jsme měli ohromné štěstí. Jsem přesvědčená, že nás a hlavně naše děti, osud zavál tím správným směrem. A moc se těším na březen, kdy nám všichni mladí hudebníci opět předvedou co nového se naučili.