Předvánoční čas

To jsem si takhle minulou neděli odcházela z práce, když tu mě přepadl takový zvláštní pocit. Venku už bylo šero, vítr se snažil dohonit sněhové vločky a tak foukal o sto šest, ale ty potvory mu stejně nakonec utekly a usadily se na jakémkoliv povrchu, který byl k mání. Lidé se choulili v zimních bundách a pláštích, zahaleni pokud možno tak, že jim koukal jen nos. V předklonu bojovali se silným větrem.
A já tomu všemu nastavila tvář. Nechala jsem se větrem hladit po tváři a sněhem štípat do čela. Někde tam uvnitř jsem začala cítit malinkaté místečko, které postupně rostlo a sílilo, až mě celou pohltilo.
Po mnoha letech mě navštívila vánoční nálada. Začala jsem se těšit a radovat...a ten pocit se mě drží do teď!

A tak Vám všem přeji ať si ty letošní předvánoční přípravy užijete v klidu a spokojenosti. Nenecháte se zblbnout tlakem okolí, a prožijete svátky podle svého! (My máme letos např. to nejlepší cukroví na světě! Pekly ho děti, zpívaly u toho koledy, hádaly se jen minimálně a na závěr ho skoro všechno také rovnou snědly:o) Ten zbytek je prostě úžasnej a na první pohled zcela dokonalej :o))