Nemám slov...

...nemůžu tomu uvěřit. Nevím co říct.

Zmůžu se jen na otřepanou frázi: Upřímnou soustrast!

A na zapálení svíčky.

Je mi to tak líto. Brečim. Nabídla bych rameno na vyplakání, ale vlastně se ani neznáme. A přesto mám pocit, že jsme dobrými přáteli. Mám Vás ráda.

Držte se. Dýchejte.

Hodně sil celé rodině!