Jsou to jen vlasy...jsou to jen vlasy...jsou to jen vlasy...
Ne nejsou!
Před nějakou dobou se Verunka sama ostříhala. Paní kadeřnice dělala co mohla, ale pár zoubků prostě musela nechat. Ty by totiž šly zarovnat jedině strojkem. Verunce rostou vlásky nesmírně pomalu. Teprve minulý týden se mi podařilo učesat jí na hlavě dva culíky. Hurá! A jak jí to slušelo! A ještě k tomu jí zářily oči štěstím. Vypadala naprosto úžasně.
Tenhle týden byla Verunka u babičky. Těšila jsem se, že až se vrátí, zajdeme ke kadeřnici, ta zarovná poslední zuby a já budu mít krásnou holčičku s rovnou ofinou a dvěma culíky. Hurá!
Jenže babička měla jinej názor. Místo krásné holčičky mi vrátila oškubaného kluka se slovy: ona ty vlasy měla strašně špatně ostříhaný, tak jsem to napravila! (Jak mohla!!! Jak mohla rozhodnout bez mého vědomí o tom jak bude vypadat moje dcera! Proč?)
Začla jsem se bránit, vysvětlovat, že tohle teda dělat nemusela...ale děda se své ženy zastal natolik, že už jsem se nedostala vůbec ke slovu. Krom toho se děti rozutekly a já tedy neměla čas na dohadování. Musela jsem chytat potomky a hlídat, aby nevběhli pod auto.
Nějak se s tim nemůžu srovnat...tak snad to ještě přijde (zatim jsem zcela srabácky narvala Verče na hlavu šátek, nemůžu se na ní, chuděru mojí, ani pořádně podívat).
4 komentářů:
Milá Janinko, jsem moc ráda, že jsem měla možnost tě osobně poznat...i když, no prostě příště bude jistě lepší příležitost.
K tvému příspěvku jen tolik, že tvé rozhořčení naprosto chápu. Nejde jen o vlasy ..je třeba znát hranice. Doporučuju naférovku promluvit s babičkou...pokud to ovšem je možné.
Teda tohle by mě taky vytočilo doběla, jak už bylo napsáno výše, nejde jen o ty vlasy, ale o princip, úplně to chápu a ještě bych to asi s babičkou dořešila.
No já to dořešila...teda jako vzájemně jsme si to vyříkaly...
Aranel já taky doufám, že bude v budoucnu jiná příležitost...potřebuju se projevit i jinak než jako koktající uzlíček nervů:o)
Okomentovat