V pondělí jsme se vypravili na Dobešku na lampionový průvod. Nejprve jsme dostali bílé lampiony, které bylo třeba pomalovat, polepit či jinak ozdobit. Dětem to šlo dobře. Možná až moc, vzhledem k tom, že krom lampionů máme od barvy úplně všechno oblečení a to bez ohledu na to zda ho během umělecké činnosti měli děti na sobě, či zda bylo položeno opodál:o)
Bětka malovala, stříhala, lepila, ale nejvíc jí bavilo barvy foukat:
Otíka se ujala "slečna na výpomoc" co tam byla k mání, takže mi zbyly volné ruce na Verunku, která o to ovšem stejně moc nestála. Bětka byla samostatná jednotka, což znamenalo, že jsem jí v tom neuvěřitelném šrumci lidí neustále hledala:o)
Když byly lampiony zdárně ozdobený a přimontovány na svítící tyčky, vyrazili jsme na cestu
A na závěr jsme ještě vypustili několik lampionů štěstí..
...a mohlo se jít domů. Jenže Bětka se po oznámení, že se jde k autu prostě sebrala a odešla s davem! Sice jsem si říkala, že bude někde s kamarády ze školky, ale strach jsem měla velikej. A tak poté co jsem malou uprchlici našla jsem jí vynadala tak, že ozvěna mého řevu asi zní na Dobešce do teď!
0 komentářů:
Okomentovat