Recent Posts

úterý 16. března 2010

Kalamity Jane

Tak tuhle přezdívku má moje mamka. A já mám poslední dobou čím dál tím větší pocit, že jsem to pověstné jablko co nepadlo daleko od stromu.

Zuby nehty bojuji se svým řidičským uměním.  Včera jsem se rozhodla postoupit do dalšího levelu. Opustit branické vedlejší uličky a vrhnout se do silného provozu pražského nábřeží. Měla jsme v plánu vyzvednout Bětku ve školce a dovést jí do Sokola...jenže jsem nenašla brýle! V neděli jsem je dala na jakési místo o kterém jsem byla přesvědčená, že je raubíři nenajdou, a tedy ani nezničí. Nenašli! Ovšem nebyli sami:o) Protože mě tlačil čas, tak jsem dojela do školky bez brýlí, tam jsem nechala auto a pokračovala do Sokola za pomoci MHD!

Dnes jsem vyrazila na svou čtvrtou samostatnou jízdu. Trasu do školky už mám nacvičenou. Nenechala jsem se zastrašit kamionem co si to v naší skromné uličce šinul přímo proti mně. Dojela jsem na první křižovatku...a tam najednou strašně aut, díky opravám silnice i chodníků zúžená silnice po jejímž kraji chvátalo několik chodců, a mě se nedařilo rozjet. Ustála jsem to. Teda spíš auto to ustálo. Zvládlo to, rozjelo se a já mohla pokračovat. Ovšem daleko jsme nedojela. Najednou šílenej rachot vzadu v autě. Vůbec jsem netušila co by to mohlo být. Odbočila jsem do vedlejší ulice, zastavila...a vzadu mi místo výfuku trčela z auta jakási rezavá krabice. No výborně! Posbírala jsem zbytky auta co se mi podařilo poztrácet cestou a zavolala Markovi...a pěkně jsem to slízla. Včera jsem při couvání škobrtla o chodník. Auto tím nezískalo ani škrábaneček, ale podle Marka jsem tim zapříčinila dnešní defekt. (Mně ale opravdu neni jasný jak bych najetím na chodník dokázala zapříčinit zrezivění a následné upadnutí části výfuku)

Nedalo se nic dělat. Pořádně jsem zaparkovala a vyrazila pro Bětku pěšmo. No a ve školce mi při vstupu do třídy zůstala klika v ruce! Ještě štěstí, že pro mě měla pani učitelka pochopení:o)

Doma jsem zjistila, že mi blbne blogspot.

Verunka má přítulnej den...má potřebu být se mnou v neustálém fyzickém kontaktu. Jak se pokusim odpoutat je zle.

Dnešnímu dni se musim smát. Něco takového se může povést jenom mně. Věřim, že jsem si smůlu dneska už vybrala, ale na malování s Bětkou pro jistotu nepůjdu. Buhví co by se mi ještě mohlo povést. Raději zůstanu doma. V bezpečí!

2 komentářů:

Gabro řekl(a)...

Vůbec se nesměju :-D, chápu, jak ti asi muselo být...

Jsi si jistá, že bude dnes doma v bezpečí, jo??? :-)

Unknown řekl(a)...

Jo, takové dny také mívám:-) Nejlepší je ten "kalamitní" den nic nedělat, jistota je jistota! Kalamity mají tendenci se kumulovat...