Omluvenka!

Během mého sobotního "zapomnění se" v hospodě jsem si na panu hospodském vyžádala omluvenku za pozdní příchod domů (páč to stejně byla jeho chyba a ne moje, že jsem neodešla včas:o)) No Marek se nesmál, omluvenku nepřijal a vůbec byl celý takový nevrlý. Za to já si to náramně užívala.  

V neděli ráno mi v hlavě pobíhalo tisíce permoníčků, honily mě opilecké chutě a už mi taky nebylo tolik do smíchu. Jak by se mi teď hodila nějaká ta omluvenka! Něco jako: nepřítomna z pivních důvodů, neječet, necloumat, nechat žít!

Jenže člověk (a máma od rodiny obzvlášť) prostě musí fungovat. Mě ještě ke všemu čekala návštěva u Markovy maminky. Hold každá normální ženská vozí na návštěvu ke tchýni vlastnoručně upečenou bábovku, a já opici:o)