Recent Posts

pondělí 3. května 2010

Drsný pátek!

Páteční ráno bylo strašný! Děti byly po problité noci vyčerpané. Pohled na Otíkovo vyvalené oči nepřítomně hledící do stropu, mě vyloženě drásal. Na Bětčin bílý obličej se nekoukalo o nic líp. Zdálo se, že jim je oběma ještě hůř než mně...a mně bylo opravdu zle. A při pohledu na seznam úkolů se mi dělalo ještě hůř. Hold se všechno muselo posunout na jindy...jen ten nákup byl prostě opravdu neodkladný.  A tak jsem udělala to co vždycky, zvedla jsem telefon a zavolala: maminkóóó, pomóóóóc!

A maminka mě zachránila (ostatně jako vždy). Za chvíli jsme měli doma plnou tašku dietních potravin...do kterých se s velkou vervou pustila Verča, momentálně jediný zdravý člen rodiny:o)

V poledne se dětem ulevilo a mně přitížilo. A tak jsem ležela na zemi, odpočívala, a po mně skákaly a lezly tři děti. Neměla jsem sílu zakročit. Našla jsem jí až při několikátém pokusu o skok daleký s odrazem o maminčinu hlavu:o)

Večer už se mi chtělo brečet. Naštěstí se Marek vrátil docela brzo. Jestli si myslel, že se vrátí do uklizeného bytu, ke šťastným dětem a usměvavé ženě, k voňavé a teplé večeři...tak se opravdu hodně, hodně spletl...:o)  

3 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Ahoj!Diky bohu,ze jsou ty babicky!!!Ja mam obedve(mou maminku i tu manzelovu) 1000km od nas,tak musim vse vzladat sama....Preju vam at se deticky rychle uzdravi.romca

Halkac řekl(a)...

Janinko, není nad to brát to s humorem :-))) Jsi úžasná, moc jsem se u čtení bavila (pardon, ehmm, ale nešlo to jinak)

Kopretina řekl(a)...

Janinko, mně to stihlo včera a doufám, že na děti už nic nepřijde.Taky jsem nebyla schopna ničeho a to tys ještě měla marodné i děti. Tak hlavně že už je líp.